Číňani jsou tu všude. Opravdu všude, mají svoje stanová městečka za domky Angolanů nebo u strategických staveb. „Odjedou, až postaví to, co po nich chce vláda“, věří studenti z místní zemědělky. „Pokud neodjedou, pak bude asi problém“, připouštějí další z nich. Staví tu silnice a za to dostanou ropu a také sem přivezli svoje terénní auta Ssang Yong, motorky Sazuki a Kewesekl a spousty traktorů, po kterých je tady, v zaostalém kraji, docela poptávka. Ale pojem o kvalitě čínské práce už začínají získávat i někteří Angolané. „Ty silnice nic nevydrží, hned jsou rozbité – to víte, staví je Číňani…“ výmluvně krčí rameny Martinho, student střední zemědělské školy. Nezbylo nám než souhlasně pokývat hlavou.
Ten listopadový podvečer se nám rybaření trochu protáhlo až do setmění. Co nejrychleji jsme pak naložili sítě na kolečko a vyrazili zpátky od řeky do vesnice Kuemba. Po tmě jsme ale netrefili správnou odbočku a ocitli jsme se v blízkosti čínského stanového městečka. Protože vlastníme jenom superlevnou čelovku z Kauflandu, nevidíme skoro nic. Najednou nás oslní ostrý kužel světla a za ním (pravděpodobně) Číňan. Pomalu se blíží a my pozdravíme:
„Boa noite.“
Ozve se jenom zamručení a světlo zběžně přejede obsah našeho kolečka. Protože nejsme černoši a nevezeme čínský stavební materiál, můžeme pokračovat dál a dokonce se na čínské tváři objevuje cosi jako náznak úsměvu. Za celou dobu ale Číňan neřekl jediné slovo.
"Takže je to pravda, že neumí portugalsky ani pozdravit, i když jsou tu už rok!!!" běží mi hlavou.
Číňani se tu s Angolany vesměs nestýkají a izolují se ve svých (dělnických) komunitách. „Prý jich má přijít do 10 let ještě několik miliónů“, říká náš známý z Člověka v tísni a přemýšlí nahlas dál: „Nojo, to potom třetina obyvatel Angoly budou vlastně Číňani…“
Co bude pak?
—
Číňani likvidují zbytky tanků ve vesnici Kuemba
PS: další zmínky o Číňanech v Africe jsou na RB i tady (Lukáš Kalous: také Angola) nebo tady (Markéta Kutilová: Kongo)