Blogují všichni, kamarádi i nekamarádi a každým dnem jich/nás přibývá. A tak se stane, že často jedinec během svého virtuálního života prochází určitými vývojovými fázemi:
1) nadšený bloger začátečník: založí si nový blog, protože má přehršel nápadů. Často publikuje nedočkavě jeden článek za druhým a „nešetří“ si nic na později. Buď umře nebo přežije, ale tempo „dva články denně“ určitě dlouho neudrží.
2) bloger Karmofil: na blog kouká pětkrát za hodinu, úpěnlivě sleduje svoji karmu. Následuje mírná posedlost zasahující i do osobního života. V supermarketu si nekoupí jogurt za 3,50 (podezřele nízké číslo!), ale teprve 14 korun považuje za celkem solidní přesvědčivou cenu. Nápis „karma“ na průtokovém ohřívači v něm vyvolá vteřinové vzrušení:_)
3) maniodepresivní bloger: přijdou první kritiky od známých a blízkých. Bloger zvažuje, jestli má zapotřebí dál psát a pocity deprese se střídají s neodolatelnou mánií pro sdělování. Pod tlakem okolí poněkud omezí publikování osobních a „výbušných“ témat a píše raději neškodné úsměvné „historky z natáčení“. Také analýzy složitých odborných problémů, kterým nikdo příliš nerozumí, bývají nekonfliktní:_)
4) Na cestě životem čekají různé nástrahy a lákadla. V Česku existuje případ člověka, který má více než 60 blogů a celkem přes 90 stránek, kde se prezentuje!!! Neuvěřitelné… Pokud tak bloger neskončí v odvykacím zařízení nebo nedostane vyhazov kvůli zanedbání pracovních povinností, zatouží obvykle sám po trošce klidu. A kdo to všechno přežije s rozumem až sem, dostane se do klimaxového stádia vyzrálého blogera. Obdržení VIP statusu budiž mu zadostiučiněním za prožité peripetie:_)
5) Blogerova (virtuální) smrt: na každého z nás čeká:_) Na cestě k ní někteří napíšou knihu. Kdoví, jestli by ji napsali i bez blogu?
Pokud prožíváte něco podobného, važte si toho, procházíte evolucí!
(téma evoluce je docela inspirující, příště asi napíšu o evoluci zubní pasty:_)